Začínám si všímat, že se všichni okolo mě hrozně mění. Že lidi, které miluju se mi ztrácí a vypařují se ode mě pryč a já neznám důvod. A lidi, kteří zbyli, těm nerozumím. A oni nerozumí mě. Prostě se bojím si s nima povídat. Je to jako nějaký začarovaný kruh, který se okolo mě rozprostil a nikoho nechce pustit dovnitř a ty co miluju odhání. Nevím, jestli to je mnou, nebo snad, že se ti lide prostě jen mění a já jsem nějaká pomalejší a zůstávám na jednom místě. Možná je to tím, že se ve škole bavím tak s třema holkama a ostatní okolo mě, jsou samí kluci, protože si už odjakživa nerozumím s holkama tolik co s klukama. A holky se kterýma se bavím, to už jsou prostě holky, kterým fakt věřím a nebo ty, se kterýma si jen povídám a nic osobního jim neříkám. Prostě mám kluky, a příjdu si, že teď snad ze všemi ztrácím řeč. Že zatímco se všichni smějou, já se snažím chápat. Upřímně? Nejde to, jako bych měla zamlženou mysl.
Poslední dobou se mi zdají hrozně divné sny. Pořád jsou s těmi samými lidmi, které tak dobře znám, ale pokaždé jsou o něčem jiném a vždycky když se probudím, přijde mi, že mi nějak zvláštně zasahují do budoucnosti nebo se mi aspoň snaží otevřít oči. Vážně těm snům totiž nerozumím. Přijdou mi, že jednou se v ních děje, to co nechci a když už jsem vzbuzená, v mojí hlavě nějak pokračují a dotvářím si je, tak jak chci, aby pokračovali. Prostě si domýšlím své šťastné konce.
Slova. No možná to znáte, ale je spousty slov, které chci říct a vždycky jsem se nějak držela, abych je nevypustila a teď, když je chci říct, bojím se. Otvírám pusu, ale nevychází žádný zvuk, protože se bojím věcí, které by se děli po tom, co by slova přestala vyplňovat prostor a vznášet se spolu vzduchem. Proto ty slova plní hlavu a mám pocit, že za chvíli praskne. Teprve pak ty slova, asi půjdou ven. Asi to chce nějakou třešničku na dortu. Tak honem, já na ni už čekám.
No a když už jsme u těch vánoc, konečně, jsem si udělala škrtací kalendář. Dělali jsme ho spolu s bráchou, který se ke mě, chtěl hrozně zapojit, takže je to spíš taková roztomilá forma, kde psal čísilka on, které obtáhl po mě a všechny významné situace, které nás v prosinci čekají, napsal taky on a to tím způsobem, že to po mě obtáhl. Není to žádné mistrovské dílo, ale je roztomilé a mě se to líbí a brácha je z toho nadšený a já jsem ráda, že už ho konečně mám, můžu škrtat dny, dostávat se pomalu do vánoční nálady a odpočítávat dny do všech dnů na které se těším:)
No a zítra nás aspoň nečeká škola, a máme celý dlouhý den volna. Takže si ho všichni hezky užijte. Já se budu hezky učit:D
Tak to je za tuhle neděli všechno, vím že toho je opravdu spusta, ale snažila jsem se to co nejvíc narvat do odstavců, aby se to líp četlo, pokud to někdo dočetl až do konce.
Ale chci se zeptat, jestli vám vyhovují takhle dlouhé články, jestli se třeba někdy můžu víc rozepisovat nebo už je tohle moc, to mi klidně napište do komentářů.
Hezký zbytek neděle.
Natali♥
Veľmi pekne napísané. Myslím, že nie si sama, ktorá sa takto cíti. Ja sama sa cítim často podobne. Stále dúfam, že sa to zlepší, ale nie som si tým už taká istá. Možno stačí zmeniť uhol pohľadu....vážne je to na zamyslenie :)
OdpovědětVymazatDěkuju moc:) Myslím, že v tomhle pocitu nikdo nikdy nezůstane sám, protože se najde vždycky někdo, kdo se cítí stejně. Možná stačí, se na to chviličku dívat pozitivně a jinak, přesně tak:)
Vymazat+ keď máš ešte niekoho , kto ti rozumie alebo min. ťa vypočuje, hneď sa zdá všetko ľahšie :)) Nie je zááč :)
VymazatVím jak se cítíš, mám to dost podobné s lidmi okolo sebe, rozumím si s pár lidmi a od ostatních se snažím být co nejdál, nechápu je a oni zase nechápu mě, a buď se to změní nebo je na čase se na to podívat uplně jinak, a třeba najít nové lidi...
OdpovědětVymazatAch Vánoce, máš pravdu u nás to vždycky fungovalo hlavně o té atmosféře, a o tom že se sejde skoro celá rodina, a ty dárky? To už je jen třešnička na dortu, hlavně u nás se prostě pořád hraje na Ježíška protože, furt jsou nějaké nové přírůstky do rodiny, a když už ne tak se člověk aspon musí tvářit na dárky strašně překvapeně :D
Jinak piš takové delší články, tím že máš strašně čtivý styl psaní to člověk přečte a ani neví jak! :D
Jsem ráda, že tomu někdo rozumí a nejsou to celé jen moje výplody.. U nás jsou taky pořád přírustky, ale mě to nevadí, protože si stejně pořád hraju na to, že za oknem je Ježíšek:D
VymazatDěkuju, to mě moc těší, budu teda psát delší články, pokud budu moct:)
Napísala si to krásne a tak trocha ťa aj chápem ako sa cítiš. Zažívala som niečo podobne, ale neskôr som spoznala nových ľudí s ktorými si veľmi dobre rozumiem, tak dúfam, že niečo take sa stane aj tebe :)
OdpovědětVymazatA čo sa týka Vianoc, tak ja proste milujem tu atmosféru, ten pocit, keď sme celá rodina pokope, ale keď sedím, prikritá dekou pri okne, s horucou čokoládou a sledujem ako vonku sneží♥
http://sabiadis.blogspot.cz/
Děkuju moc:) Já v to taky budu doufat:)
VymazatPřesně na to se těším nejvíc, jen doufám že ten sníh opravdu bude!♥
moc pěkně napsané :) úplně tě chápu, měla jsem také podobné období ....
OdpovědětVymazatve škole jsem se vždycky bavila tak jenom s dvěma holkama, se kterýma jsem si plně
rozuměla, ale většinou spíš s klukama si rozumím víc, ani nevím proč :D
na Vánoce se už hrozně těším, pomalu začínám cítit tu atmosféru
a to jediné, co si přeji na vánoce, je, aby se mi splnily ty mé největší sny :)
Děkuju:) Jak z pochvalu, tak za pochopení:) Já taky absolutně netuším proč:D
VymazatTo jsou podle mě ty nejkrásnější přání!:)
Dneska si mi vykouzlila obrovský úsměv na tváři. :) Tvoje skromnost při psaní dárků mě tolik překvapila a potěšila zároveň. Věř mi, že i já si těmito fázemi prošla a že spoustu let jsem ani pořádně neříkala, co chci, protože jsem se jednoduše bála upustit uzdu své fantazii. Letos jsem si to ale vynahradila, napsala jsem doopravdy seznam...ale s tím pocitem, že nejsem k žádné věci tak emocionálně spjatá, že mi nebude líto, když něco z toho (nebo většinu) nedostanu. Dokonce se s částí mého wishlistu hodlám pochlubit na blogu. :)
OdpovědětVymazatJsem moc ráda za tvojí mladou dušičku, hrozně mi mě připomínáš, když jsem byla v tvém věku. A prosím, neber si to špatně, nechci ze sebe dělat nějakou doospěláckou ženskou, jen v prostě v naší generaci je každý rok znát. :)
www.infinitetreasure.blogspot.cz
Děkuju a zároveň nemáš zač:) Jsem ráda, že jsem vlastně dokázala něco takového.:) Možná, že si napíšu seznam dárku, jen tak sama sobě pro radost:) Na tvůj wishlist se moc těším:) Špatně to určitě neberu, jsem ráda, za tvůj názor:)
VymazatKrásný článek :)
OdpovědětVymazatAni jsem nevěděla, že máš brášku. Roztomilé, docela ti ho závidím.. :\ =D
Mě rodiče taky většinou nemůžou nadělit to co bych si přála. A proto už si poslední dobou nic moc nepřeji. Vlastně.. Většina věcí se ani za peníze koupit nedá.. :\ :)
Jinak, tyhle dlouhé články se mi moc líbí a musím přiznat, že tenhle dlouhý, který je o tobě se mi četl líp než nějaký na ten typ. myšlenky. :)
http://blogilateskaty.blogspot.cz
Děkuju:)
VymazatNo někdy není co závidět, ale roztomilí je:D :)
Myslím, že vánoce jsou hlavně o té atmosféře, ne o dárcích:)
Děkuju za radu, budu se snažit, je dát na blog více:)