Nejde si toho nevšimnout, když všude v tescu už to mají
snad od začátku prázdnin. Ne promiňte, od druhého týdne prázdniny, nemůžeme jim
takhle křivdit. Ale vždycky to bylo tak daleko, ale teďka? Jakože zítra škola, co? Nechci si představit to vstáváni, to bude úplné mučení!!
neděle 31. srpna 2014
sobota 30. srpna 2014
pátek 29. srpna 2014
Večerní plavání!?!
Vždycky jsem si přála, ať ž u moře nebo jenom u vody jít
večer plavat. Ale nikdy se to neuskutečnilo. Nikdy jsem neměla něco, co by mě
k tomu dohnalo, nebo to možná byl strach, nějaká brzda, která potřebovala
oddělat, abych to udělala. Vždycky jsem se bála té tmavé vody, do které
nevidím. Že nevím, co je pode mnou. Bála jsem se té tmavé vody a jediného
světla, které vyházelo z lamp. Takže jsem potřebovala přenést se přes svůj
strach a nevěděla jsem jak. Ale o letošních prázdninách jsem přes svůj strach
přešla. A dokonce dvakrát. A to co mě přes práh strachu přeneslo, byla
spontánnost…
čtvrtek 28. srpna 2014
Poslední den u moře!?
Nevím, jestli vám tu chci zrovna do podrobná povídat o mém
posledním dnu dovolené. Mohla bych povídat spíše o tom posledním, celém dnu
dovolené, než úplně posledním, protože ten nebyl, kromě jídla a loučení s mořem
nijak záživný. Ale chci v tomhle článku i celou dovolenou zhodnotit a říct
vám věci, pro které se mi nechtěl vytvářet celý článek. Takže ve článku se
hlavně dočtete celé zhodnocení a takové ty hlavní zážitky)
pondělí 25. srpna 2014
Další z mnoha.
Být další z mnoha? To je vlastně každý. Všichni jsme
jen další z milionů lidí na této planetě, z výšky tak snadno
přehlédnutelný a pro ostatní lidi, tak nevýrazný. Ale já vám tady nechci kazit
náladu a nebýt optimistická, protože jsem vždy optimista a nechci si to kazit a
už vůbec né vám. Tohle je možná realistické, ale spíš bych to přiřadila k té
skupině pesimistů.
sobota 23. srpna 2014
Pořádný dpočinek aneb relax u moře.
Už jsem upřímně potřeboval si nějakým způsobem, jiným
způsobem, odpočinout. Nebo jsem prostě potřebovala pryč z ruchu města.
Vypadnout, protože, každé auto, každý semafor a všechno mě hrozně vytáčelo a já
už potřebovala odjet, tam si odpočinou, přitom si užívat a vyčistit si hlavu. A
co si budeme povídat, taky se trochu opálit a to mi centrum Prahy moc nedovolí.
A tady u moře se mi relaxuje úplně nejlíp, jak taky jinak, slabý větřík, šum
moře a vlny do kterých se pletou všechny představy, slunce a absolutný klid.
pátek 22. srpna 2014
Na malou chvilku andělem.
Ano, na malou chvilku andělem by chtěl být každý. Chvilku
být ta dobrá a smyšlená bytost s křídly, která každému pomáhá a každý chce
dělat lidem radost. A být andělem k tomu vlastně docela vypomůže. Já
samozřejmě nebyla a vlastně nejsem, ale spojila jsem dvě věci, co chci a plus
jedna věc co mě baví a bylo to hned. Být andělem, mít novu fotku plus focení.
Takže jsem se rozhodla udělat si křídla z papíru, oblepit je vatou a na
malou chviličku se stát tou dokonalou bytostí s čistou duši bez hříchu a
nadýchanými křídli, které umožňují vzlet. A tady máte výsledek.
středa 20. srpna 2014
Fashino&Colour 0.3
Tak jsme se po dlouhé době sešli u dalšího díl rubriky
Fashion&Colour. Jak jste mohli číst v minulém díle,
tenhle outfit, se mi vážně zamlouvá. A doufám, že se bude líbit i vám. Napište
mi dolů do komentu co si o něm myslíte, budu moc ráda. A teď už se na to pojďme
vrhnout.
úterý 19. srpna 2014
U moře je fajn-Chorvatsko
Musím uznat, že se mi tu nápady na články moc nehrnout a
články co mám napsané podle mě vůbec nestojí za to.. Asi protože, když si sednu
na balkon a začnu psát, jen se dívám na moře a prsty mi nějak nepřiléhají
k písmenkům klávesnice. Asi jsem si odvykla nebo já netuším, ale nic mi
nezabrání k tomu vám napsat článek, na který se nejvíc těším, protože už
je to skoro povinnost. Povinnost, kterou udělám moc ráda.
pondělí 18. srpna 2014
Zklidněni z auta.
Jsem naprostý milovník jízdy autem, takže skoro čtrnáct
hodin cesty k moři pro mě byla úplná slast.
Je to moje nejlepší roztřízení myšlenek a místo, kde mě
napadá nejvíc možných věci. Vždycky mi to dá něco nového. Ať už jen chabý
nápad, nebo nějakou krásnou představu, dobrou náladu a nebo třeba pravý opak.
Ale cítím se tu v bezpečí. Nic na mě nemůže. Žádný venkovní déšť ani smršť
aut mířících se kolem a vedle nás. Cítím se tu v naprostém bezpečí a
s nohama na okně a jídlem po roce naprosto v pohodě.
neděle 17. srpna 2014
Nedělní odpočinek 0.2
Vítám vás u druhého dílu nedělní, odpočinkové rubriky! A taky vás zdravím přímo od krásně dokonalého moře.
Hlásím se vám z Chorvatska, přímo se to jmenuje Drevník
a víte co je nejvíc husté? Mají to napsané i na popelnicích:D Moc hezké!:D
pátek 15. srpna 2014
FOTOBLOG 0.2
Ahojte zlatíčka:)
Jako za prvé vám chci poděkovat za dalších tisíc shlédnutí, tentokrát jsme u 3000. Ani nevíte jak moc mě to těší!.)
Tak konečně tu pro vás mám připravený dlouho slibovaný FOTOBLOG. Za tento měsíc uvidíte dva, tohle je teda ten jedenlogicky Natálko, že, a jeden bude z Chorvatska, který můžete očekávat na konci srpna. Připravte se, že tenhle FOTOBLOG bude hlavně plný jídla, ano jsem milovník a všechno co se mi líbí vyfotím a to jsem s tím focení jídla začala před týdnem. Těchto fotek je určitě hodně a to to jsou jen dva týdny a pár jích mám ještě ve foťáku, takže to není zcela všechno a zbytek můžete očekávat v příštím FOTBLOGU!:) Jak říkám, tyto fotky nejsou na nijaké téma, ale je tam hlavně jídlo a nové věci, random fotky a fotky co jsem nafotila s křídly. Dovolila jsem si sem dát fotky se sestrou, bratrem a bloggerkou Kristýnkou. No a teď už k těm fotkám, doufám, že se vám budou líbit!:)
Jako za prvé vám chci poděkovat za dalších tisíc shlédnutí, tentokrát jsme u 3000. Ani nevíte jak moc mě to těší!.)
Tak konečně tu pro vás mám připravený dlouho slibovaný FOTOBLOG. Za tento měsíc uvidíte dva, tohle je teda ten jeden
čtvrtek 14. srpna 2014
Čekání?!
Je už v celku jedno zda čekáte, až vám přijede autobus,
až přijde kamarádka nebo kamarád na sraz a má zpoždění a nebo čekáte až se
konečně dodělá oběd, protože máte ukrutný hlad. Jako vždy. Ale co to
vlastně to čekání způsobuje? Ano většinou jsme netrpělivý, naštvaní a nebo
někdy dokonce i smutní. Tohle je, ale to čekání co si zažil každý. Zná to,
řekla bych, každý kdo tohle čte, ale i lidi co tohle nečtou a asi ani nikdy
nebudou. Známe to, všichni. Já, ale nechci mluvit o čekáním takovém chci mluvit
o trošku jiném.
středa 13. srpna 2014
Tichá oslovení.
Mluvím na tebe, ale ty
ě neslyšíš, volám, přímo řvu, ale ty mě nevnímáš, i když mě už dochází
hlasivky. Bolí mě v krku z toho, jak na tebe křičím a ty se za mnou
ani neotočíš. Neusměješ se, jen se díváš jinak, a nebo dokonce na mě a
neodpovídáš a já si přijdu jako naprosto zavržený člověk. Tebou zavržený člověk.
Mluvím na tebe a naivně myslím, že mi odpovíš.
úterý 12. srpna 2014
Z jiného světa.
Asi jako každý člověk mám své představy a mohli jste se o
tom dočíst i v jednom mém článku. Moje představy jsou vždycky
dlouhé a proto, abych si je pamatovala si je píšu. Píšu si je do deníku a píšu
e jako kus knihy. Jako by někam patřili, byl tu kus života, prostě úryvek
knihy. Možná, aby se to líp četlo,dalo se to představit a asi mi nebylo za moje
naivní představy tak trapně. Moje představy jsou, ale naivní, jen z půlky.
Neumím si představit věci, aby tam nebylo aspoň známe místo, osoba a událost.
Takže vlastně jedna část zas tak naivní není, jen je to přikreslené. Jen je to
to, co chci, aby se stalo a na tom není nic špatného.
pondělí 11. srpna 2014
Hloupá sranda
Sranda, ano vždycky je fajn se zasmát, udělat si z někoho
či něčeho srandu a říkat věci co druhé rozesmějí. To je přece vždycky fajn.
Ano, i sarkasmus, ironie a všechno tohle. Zasmějeme se a jdeme dál. Ale co,
když vás taková sranda zabolí. Nemluvím o to, když se dva lidi nebo skupina
lidí nemají rádi a na úkor jiných se jím smějí. Ale o tom, když lidi co vás
mají rádi, a vy máte rádi je, se vám smějí. A ne jen tak jednou, ale když si z vás
dělají hloupou srandu. Když se jako přátelé smějí věcem, které vás buď bolí a
nebo už to není vtipné. Opakovaný vtip přece už není vtipem.
neděle 10. srpna 2014
Nedělní odpočinek 0.1.
Ahojte drahoušci!:)
Chtěla bych vám představit mojí novou rubriku. V pořadí
je už třetí a co od této rubriky očekávat? Je to rubrika vycházející v neděli
a ne asi každou neděli. Já jsem měla v plánu mít článek každým dnem a do
téhle doby se mi i dařilo, ale nedávno mě napadlo tohle. Neděle je přece den
odpočinku a je potřeba některý den, kdy by jste mohli přečíst zbylých 6 článku
z uplynulého týdne. Takže buď bude v této rubrice nějaký random post,
ve kterém bude náplň zbylého týden, nějaké ty plány a tak, nebo nebude nic, jenom
bude blog sdílen, aby jste si mohli přečíst 6 zbylých článků. Takže, abych najeli
na náplň tohoto článku a celé rubriky pojďme se do toho pustitJ
sobota 9. srpna 2014
Bujná fantazie.
Řekla bych, že to zná úplně každý a je jedno jak jí umí
ztvárnit, nebo jestli píše blog nebo jestli se s tím jakkoliv zabírá. Ale
zná to každý. Každý zná ty tajné nebo i netajné a projevené představy, které
nás buď pozitivně naladí, nebo úplně zabíjí. Něco co se u nás vytváří, je to
obvykle něco, co zažít chceme, nebo představa, kterou si potřebujeme
představit, abychom si uvědomili, co přesně nechceme. Ale myslím, že to jsou
obvykle věci, které chceme. A v mém případě, většinou, co se nikdy
nestane. A skoro vždy ke svým představám potřebuju podmět. Ale bujná fantazie
se dá určit i k psaní knížek a v tomhle, ale já bych spíš chtěla
mluvit o těch představách vlastních, ze života, o tom, co všechno si dokážeme
představit, co všechno dokážeme vymyslet a jak do toho všechno dokážeme
zapojit. Co všechno si dokážeme vymyslet a jak hodně myšlenek dokážeme
ztvárnit.
pátek 8. srpna 2014
Střípky smutku.
čtvrtek 7. srpna 2014
Svodoba?!
Dneska jsem se rozhodla napsat článek o svobodě, protože když jsem nad tím uvažovala, napadlo mě dost věcí, které si možná jen tak bez myšlení někdo neuvědomí. A doufám, že některým tímto článkem někomu otevřu oči a nebo vám aspoň dokážu, že vaše myšleni o svobodě je podobné. Nikomu tady nechci moudřit jak do svobody tak do vlastních práv, je to jen celkově co mě k lidské osobě napadlo.
úterý 5. srpna 2014
Award Liebster TAG (TAG 0.4.)
Ahoj drahoušci:)
I ke mě už se dostal tenhle typ tagu a byla jsem nominovaná asi 6 bloggery a jsem vám všem, co jste mě nominovali vážně vděčná, hrozně moc si toho vážím:) Ale naposledy mě nominovala bloggerka Sarah Rose, a navíc mám její blog ráda a přijde mi hodně sympatická, takže jsem si vybrala že se budu řídit jejími otázky a chci ji moc poděkovat, že si při nominaci vzpomněla zrovna na mě:)
Tak a tady máte pravidla:
1. Poděkuj blogerovi, který vás nominoval.
2. Napiš 11 faktů o sobě.
3. Odpověz na 11 otázek, které si dostal/a.
4. Nominuj 11 blogerů s méně než 200 odběrateli, aby odpověděli na tvých 11 otázek.
I ke mě už se dostal tenhle typ tagu a byla jsem nominovaná asi 6 bloggery a jsem vám všem, co jste mě nominovali vážně vděčná, hrozně moc si toho vážím:) Ale naposledy mě nominovala bloggerka Sarah Rose, a navíc mám její blog ráda a přijde mi hodně sympatická, takže jsem si vybrala že se budu řídit jejími otázky a chci ji moc poděkovat, že si při nominaci vzpomněla zrovna na mě:)
Tak a tady máte pravidla:
1. Poděkuj blogerovi, který vás nominoval.
2. Napiš 11 faktů o sobě.
3. Odpověz na 11 otázek, které si dostal/a.
4. Nominuj 11 blogerů s méně než 200 odběrateli, aby odpověděli na tvých 11 otázek.
Zdravá výživa.
Už mnohokrát jsem zmiňovala, že se snažím jíst zdravě a i
když to není úplně každodenní, snažím se, a jak tak projíždím blogy, zjišťuju,
že vůbec nejsem sama a zdá se mi, že takových lidí jen a jen přibývá a to mě
hrozně těší. No a chci se s vámi
podělit, co je součástí mé zdravé stravy.
pondělí 4. srpna 2014
Soukromí mého pokoje.
Jako malá, když jsme bydleli v domě a já měla vlastní
pokoj, jsem se bála a přesouvala se z něj k sestrám nebo
k rodičům. Kvůli příšerám pod postelí, a velkém pánovi v klobouku a
kabátu chodící přes celé patro, které jsem v noci obývala jen já. Ale
všechny ty příšery se postupně schovávaly v mém dětském pokoji. Ale teď
když mám pokoj vždy s jedním sourozencem bych za samostatný pokoj dala
vše. Každý potřebuju ticho a soukromí aspoň v pokoji. Třeba jen na to
učení, ale potřebuju místo, kde půjde, schová se s pláčem nápady, smíchem
a věcmi, které jsou pro něj soukromé.
neděle 3. srpna 2014
Fashion&Colour 0.2.
Jako druhý srpnový článek
jsem si pro vás připravila pokračování a zároveň druhý díl mé rubriky
Fahion& Colour. První díl najdete zde. Omlouvám se, že včera nebyl článek, ale byla jsem na jedné akci a byla jsem tam skoro do rána od oběde a předtím jsem byla s bráchou na motorkách, takže nebyl čas, ale snad vám o dnešním vynahradím. Radši už ani nemyslím
na to, že už je srpen. Fuj! Radši bych byla ztracená v čase a měla 1.
července a všechno hezky nanovo. Ještě měsíc prázdnin by se hodil. Ale snad vám
ten posun a rychlí útěk prázdnin zpříjemním článkem a články, které budou následovat.
Jako další outfit, jsem si pro vás připravila šaty. Kraťasy
moc nenosím, takže v létě u mě uvidíte hlavně sukně šaty nebo nějaké
overali (nevím, jak se to píše:D). Kraťasy moc neočekávejte. Pro dnešek jsem si
vybrala bíle, pod prsy nabrané šaty s modrými malými motýlky. K tomu
mám černé látkové balerínky a bílou kabelku s barevnými kamínky, kterou
mám mimochodem i v černém a co nevidět jí uvidíte. Říká se tomu i obálka.
Je to malá kabelka akorát do ruky, ale já jí nosím na rameno. Je elegantní
třeba do divadla, ale je hezká i normálně ven. Ofinu vlasů mám spletenou do
copánku a na temeni hlavy přichycenou sponečkou. Rtěnku má růžovo, která je
trochu perleťová. Fotka je focená na našem malém schátralém baloně, který je,
ale myslím na fotku krásný. A tady jsou fotky doufám, že se vám budou
líbit.Omlouvám se, že jich není tolik, snad to bude stačit.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)