Nedělní odpočinek 1.2- výprodej essence, křest katalogu

Už celý víkend se těším, až vám napíšu tenhle článek, protože vám mám dost o čem povídat. Jako vždycky, bude nedělní článek o mě a tentokrát ani ne tak o takových těch pocitech a podobné, ale spíš o tom, co jsem dělala. Takže doufám, že se vám bude líbit.

Už dlouhou dobu si sama sobě stěžuju, že nic nedělám. Praha, město plné akci a nezažitých zážitku a já sedím o víkendu a v pátek doma a učím se. Je to smutné. Dost. A tak jsem si řekla, že vždycky, když bude nějaká akce, která se mi bude líbit, nebo to bude jen něco pro mě, půjdu tam. Abych si nepřišla k ničemu. Abych neseděla doma, poznala i nové lidi, protože ty doma asi nepotkám a trochu si i něco užila a měla na co vzpomínat. A hned se naskytli 3 úžasné příležitosti a všechny na jeden víkend, skvělé. Bohužel jsem využila jen dvou a průběhu článku vám řeknu proč.

tohle není moje fotky, ale já to bohužel nestihla vyfotit, takže můj skromný nákup uvidíte příští neděli ve fotoblogu

Asi spousta z vás ví, že v pátek a sobotu se konal předvánoční  výprodej kosmetiky essence. S kamarádkou jsme se dohodli,že tam půjdeme, ale ona bohužel nemohla přijet, takže jsem sháněla někoho kdo by tam se mnou šel. O výprodeji jsem slyšela poprvé, ale hned jak jsem to slyšela, věděla jsem, že tam musím být. Nejdřív jsem myslela, že půjdu sama, ale teď jsem neuvěřitelně ráda, že se mi nabídla kamarádka, že se mnou půjde, že se ráda podívá. Šli jsme teda v pátek hned po škole. Protože, kdo z vás tam třeba byl, tak ví, že být tam sám, by bylo utopení se nudou. Asi 40 minut, jsme s kamarádkou stáli frontu, která vedla přes dvě patra. Mě to, ale moc nevadilo, protože jsme si povídali a krásně ten čas zabili a fronta se moc netáhla, jen tam bylo moc lidí, takže to trvalo. Měli to dobře vymyšlené, aspoň podle mě. Do sálu pouštěli lidi, teprve tehdy, když jiní odešli, zaplatili a vrátili košíček, který se dal těm, kteří byli na začátku fronty. Takže sál nebyl plný a pořadatelé to měli pod kontrolou. Z kosmetické stránky, jsem ale byla trochu zklamaná. Na výprodeji jsem byla poprvé a nevěděla jsem co čekat, ale všichni o tom hrozně vyprávěli, takže jsem toho očekávala dost. Těšila jsem se i na pudry, rozjasňovače, tvářenky, sety na obočí, na řasenky a linky, ale tam nic z toho nebylo.Ani ne že bych to chtěla pro sebe, ale třeba na vánoce vím, že by to spousty mých kamarádek potěšilo.  Stoly byly plné rtěnek, které byli tak v 7 odstínech, což mi přišlo málo, ale byli krásné a 3 jsem si koupila, potom plné laků a hlavně stínů. Byli tam i jiné věci, jako pár tužek na oči, které mi přišli buď kvůli barvě nebo velikosti nepoužitelné, pak jsem tam viděla jakési krémy a hodně ozdob na nehty.
No, ale pár věci jsem si koupila, a výprodej celkově se mi líbila, jen z velkého očekávání často přichází velké zklamání, jak tomu bylo i teď. Nebyla jsem nějak moc zklamaná, ale prostě jsem čekala víc. Možná jsem jen přišla v nesprávný čas. Jinak jsem si koupila 3 krásné barvy laků na nehty, tři červené rtěnky, přitom jedna z nich je špatně pigmentovaná, ale i tak se mi líbí a pak jsem si koupila dvě tužky na rty, které byli jen ve dvou barvách, takže jsem aspoň neměla těžký výběr.

Byli jste se někdo podívat na výprodeji?

Hned jak jsem se vyhrabala z výprodeje začala jsem se chystat na křest katalogu. Hned vám vysvětlím oč jde. Křest katalogu, je každoroční akce italské firmy s jídlem mého strejdy ( wine&food pokud to někoho z vás zajímá, je to v Praze) a je to akce, které je vždycky naprosto neuvěřitelná, úžasná a všechno tohle. Už jsem tam byla 4 rokem a vždycky na akci porovnáváme jak se firma změnila a jak se zlepšila. A vždycky jsem se tam těšila hlavně na jídlo, protože jsem se tam s těma lidma moc nebavila. Všechno to jsou lidi nad dvacet a obvykle kluci. Letos, to ale bylo jiné. Bylo to skvělé. Abych vám upřesnila co všechno ve firmě je. Je tam teplá a studená kuchyň, dva bary, tržnice, kde je krom velkého posezení cukrárna, rybárna, gril, ta teplá kuchyně, ve které jsou většinou špagety nebo úžasné hamburgry a prostorem se tam vždycky nese klavír. Potom tam je pekárna, kde dělají i pizzu, řeznictví a pak velká prodejna, kde najdete vína, špagety, šunky, sýry, uzeniny, olivy, špagety a snad úplně všechno co vás napadne, jen je to po italsku. Ale dost o firmě. Akce byl prostě italská. Bylo tam plno Italů, ale i Čechu, jakožto pracovníků

Byl to přesný italský svět. Lidé soustředěni na jídlo, které podávali samotní dodavatelé u Itálie a pití zdarma, hlasitou hudbu a zábavu, o kterou se starali samotní účastníci, kterých bylo ve vyvrcholení akce asi 300. Oproti včerejšímu zahájení akce kde bylo 2000 lidí, tohle byla malá party, i tak tam nebylo k hnutí. Všichni řvali, hlasitě zpívali a smáli se a hladinu radosti si zvyšovali neskutečným množstvím vína. Stůl přes půlu sálu, který měl aspoň 40 metrů, byl celý zaplněný  všemi možnými víny. Každé místo, bylo plné flašek vína, které byli kolem 2 ráno všechny prázdné a museli se dodívat nové, protože víno neskutečně rychle mizelo a flašky už se na stůl nevešli, takže radši spadly na zem, lidi je pošlapali a tančili dál. Stejně dlouhý stůl s jídlem plný šunek od kosti, nekonečně druhů sýru, oliv a ciabatt. Kuchaři vařili špagety a všichni všem lili do skleniček víno. Skleničky nemohli být prázdné. Tahle oslava nebyla o vodě z kohoutku. Bylo to o víně. A o to nebyla nouze. Hlasitá hudba plná radosti, se přelila přes všechen hlasitý smích opilých i neopilých italských i českých účastníků. Parket nebyl nikdy prázdniny, stejně jako sklenky vína a všichni byli na ten večer šťastní. 

to je sice mimo téma, ale tím kladu důraz na to, že bych už sníh uvítala 

Všichni se na nás neuvěřitelně mile usmívala, mluvili anglicky a italsky a pak zjistili, že vlastně mluvíte česky, tak mluvili česky. Každý se s vámi bavil naprosto normálně, byli milý, a smáli se. Půjčovali mi bundy, když byla venku zima a dávali vám jejich skleničky vína a pak vám došli pro další. Všichni byli jako normální kámoši. I když mi většina byla cizí a byli to kluci nad dvacet a nebo jsem je znala a za normálního dne se na mě z baru, kuchyně nebo pultu se zástěrou usmívali. Teď byli jiní. Přišli mi lepší. S každého hlasu, nám byl slyšet kompliment ať už italsky nebo česky a nejčastější slova byla bella v italské formě a nebo krásná v české. Každý se smál a pil. Všem bylo jedno, kolik ti je a všechno ostatní. Prostě si s tebou povídali a nenechali tě stát samotného. To se mi líbilo. Nebyl si sám. Ve 3 ráno jsem odjeli se sestrou domů z toho italského světa do postele a ráno bylo dost náročné vstát. 

Sestra mě ve 12 vzbudila.. Byli jsme domluvené, že se půjdeme kouknout na školu Pragensis. Jenže zjistila, že v sobotu, ten poslední den to končí v 1 a já ještě ve 12 spala, takže jsem usoudila, že to asi nestihnu a v 1 šla snídat. Proto jsem nestihla tu třetí akci, ale vlastně jsem zato nemohla a víkend si ohromě užila. 

Byl jste někdo na škole pragensis? 

Jaký byl váš víkend? 

Doufám, že vás tenhle dlouhý článek nenudil, ten kdo si ho přečetl až dokonce děkuju, ale tyhle články, prostě vždycky dlouhé jsou a to hlavně dneska, takže já už radši nebudu nic psát, mějte se krásně a děkuju za přečtení, pokud to někdo dočetl až dokonce. 

Natali♥