středa 7. ledna 2015

somebody new

Poslední dobou mě přepadal dost zvláštní pocit. Pocit, který byl až hrozivý a pro mě časem i vyčítavý. Jenže jsem se s tím pocitem jednoduše nedokázala poprat. A měla jsem pocit, jako by mi spolu s tím pocitem přišlo nějaké množství nedostatků. Nebo možná jeden nedostatek. Nedostatek lidí.



Jsem od přírody dosti společenský člověk a mám hroznou potřebu poznávat nové lidi, ale následně je mít i kolem sebe. Chi je poznávat a aby oni poznávali mě. A v poslední době mi přišlo, že mám lidí okolo sebe nedostatek. Lidi, co byli okolo mě a já je mola vidět každý den, mě jednoduše omrzeli.Ne omrzeli, ale věděla jsem, že je znám a chtěla jsem i zase poznat někoho nového. Ne odkopnout ty staré, jen navázat i nový kontakt.
Nevím proč, jak ani nic podobného, ale najednou mi přišlo, jakoby mi lidi okolo mě nestačili, nestačili v tom slova smyslu, že mi příjde, že mě mají plné zuby a já jich už někdy taky, ale to prostě tím, že ji vidím denně. Potřebovala jsem nutně do svého života někoho nového. Někoho, kdo mě bude poznávat a koho budu poznávat já. Můj život byl pořád dokola to samé, ti stejní lidi,které mám samozřejmě ráda, stejné dny a já chtěla změnu. Změnu lidí, kteří budou pořád pravý kamarádi, protože těch je vážně málo. Poprvé v životě jsem chtěla dobrovolně změnu. Změnu kolektivu, lidí okolo sebe nebo aspoň něco, co by se změně dalo podobat. Nevím, jestli se dá říct změně kolektivu, jen jsem prostě chtěla, abych mohla mít další lidi, se kterými bych mohla utvořit přátelsky vztah, který by byl hezký pro obě strany.

Potřebovala jsem něco, nejlépe někoho, kdo by zase v mém životě rozzářil spokojenost, ukonejšil touho po nových zážitcích a udělal by v mém životě nové přátelé. Setrval by v mém životě, dělal by mi společnost a zároveň toužil po té mojí. Prostě jsem chtěla poznat nové přátelé.

Tenhle bod, myslím tím, poznat někoho nového, byl na mém osobnějším seznamu novoročních předsevzetí a když jsem si uvědomila, že to nemůžu moc ovlivnit, dala jsem to na seznam novoročních přání. Někoho nového. Nutně!! Nedokážu popsat, jak moc mi něco chybělo, jak moc bylo všechno okolo mě nudné. Prostě to bylo neuvěřitelně akutní. Prostě jsem toužila po něčem novém, po něčem, čeho jsem se vždycky bála. Nevím jestli jste ten pocit někdy zažili, ale jestli ano, doufám, že mě chápete.

No, ale moje předsevzetí se velmi brzy splnilo. Nevím, jestli jsem poznala úplně nové a cizí lidi, jen jsem se sblížila s těmi, které už dlouho znám, ale nikdy jsem neměla příležitost s nimi přijít do řeči. A jsem neskutečně ráda, že jsem s takovými lidmi mohla být, protože i když to bylo pouhých pár hodin v jejich společnosti, neskutečně mě to naplnilo a dělalo, a pořád dělá mi to radost, protože mi přijde, jako bych se vyměnila a poprvé se mi ta výměna líbí už od samého začátku!


Co vy a poznávání nových lidí? Máte to rádi? Pokud vám zrovna něco ve vašem životě chybí, nebraňte se tomu a běžte tomu vstříc, třeba to bude zrovna to, co vám chybí a váš život to nějak obohatí!:)
A aby nedošlo k nějakému omylu, nechci říct, že si svých přátel nevážím, jen mám touhu poznat jiné:)


9 komentářů:

  1. Já jsem spíše samotářsky typ, po jedné nepříjemné události. Jinak v poznávání jsem strašně stydlivá, a vždy mám strach a strašný nervy. Takže to opravdu ráda nemám. Raději jsem sama doma, čaj/káva + tv, postel a hudba. To mi stačí ke štěstí. I když mě někdy štve, že jsem prostě pořád sama, nikdy to neměním. Nemám chuť a ani moc času.

    http://ilyfuhull.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsi také introvert. Jako já! :)
      www.empty--island.blog.cz

      Vymazat
    2. To je samozřejmě věc názoru a děkuju za ten tvůj. Já mám taky někdy ráda jen chvilku sama, s čajem knížkou, u televize a podobně, to je pro mě většinou nejlepší odpočinek, ale třeba si neumím představit, že bych tak trávila celé prázdniny. To je samozřejmě věc názoru a chápu, že se třeba neshodneme:)

      Vymazat
  2. Ty si mi teraz písala z duše...strašne rada spoznávam nových ľudí a chcem sa s nimi skamarátiť, ale akosi nemám možnosť a keď aj mám, tak sa zase bojím ozvať, čo ma teda dosť štve :/
    Som veľmi rada, že si sa "vymenila" , snáď sa niečo podobné stane aj mne ;) :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda, jsem ráda, že si článek dobře pochopila a máš to stejně jako já:) Taky se občas stydím, ale obvykle to přemůžu a hned jsem ve svém živlu:)
      Děkuju, přeju jen to dobré:)

      Vymazat
  3. Tak toto psal jasný extrovert. :D
    S článkem se ani trochu nemohu ztotožnit, jsem introvert a asi mám i jiné hodnoty než ty. Osobně se řídím příslovím "Nezahazuj staré věci pro nové". Nevím, jestli jsi nad tím přemýšlela, ale jak se asi budou cítit tví staří přátelé? Že jsi je opustila a raději si našla někoho jiného s kým trávit čas? Přijde mi to trochu nevděčné... možná jsem jen nepochopila, co jsi napsala, to se ale také může stát. :D
    Já mám ráda stabilní a dlouhotrvající vztahy. Jak si jednou s někým velmi dobře rozumím, přilnu k němu a vážím si ho. Také ale mám ráda soukromí a trávím hodně ráda čas sama, společenské akce mě totiž vyčerpávají.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem extrovert a je to také (ne přímo, ale je) řečeno v druhém odstavci hned na začátku, že miluju společnost:)
      Samozřejmě chápu, že máme každý jiné hodnoty a každý je naprosto jiný, ale rozhodně jsem nechtěla říct, že si svých přátel nevážím, což je ve článku také řečeno, jen někteří lidé okolo mě nejsou pravými přáteli a rády bych poznala nové lidi. Nechtěla jsem ti říct, že své přátele nemám ráda, jen, že chci poznat jiné lidi, takže mě mrzí, že si článek pochopila negativně ode mne.

      Taky si potrpím na dlouhodobém přátelství, a to hlavně když vím, jak mě mrzí a jak člověka dokáže mrzet, když se s ním někdo přestane bavit a proto si zakládám na opravdu hezkém a co nejdelším přátelství, jako ty:)
      Taky mám samozřejmě ráda samotu a osobní klid, ale také, a to většinou, okolo sebe potřebuju lidi, kteří by se se mnou smáli:)

      Vymazat
  4. Já ti naprosto rozumím, naštěstí si momentálně vůbec nemůžu stěžovat, protože Brno mě v tomhle ohledu naprosto naplňuje.
    Na střední jsem ale takové chvíle měla...a vím moc dobře, že to neznamená, že nemáš ráda svoje nynější přátele nebo že si jich nevážíš...ale ono je na poznávání nových lidí něco tak neskutečně kouzelného, zjišťuješ, co mají rádi a co nesnášejí. Můžeš se s nimi dohadovat o knížkách, který tvoji kamarádi neznají nebo se naopak dozvíš něco nového. Navíc každý má svůj příběh, svojí minulost, svoje touhy a sny a je neuvěřitelně obohacující všechny tyhle věci poznávat a na oplátku dát jim trochu sebe.
    Naprosto tě chápu, jednou jsem našla krásný obrázek s takovou super větou, která to úplně shrnula, až na něj narazim ve svý složce, která má asi 7000 obrázků, pošlu ti ho. :D

    www.infinitetreasure.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty tvoje komentáře vážně miluju, vždycky mě tak potěší a cítím z nich vždycky něco neuvěřitelně milého a pozitivního!
      Děkuju za tak krásný a chápavý komentář, jsem za něj hrozně ráda a hlavně mě těší, že mi rozumíš, protože to kouzlo lidí, je přesně to, co chi poznávat a co se mi na tom libí, takže děkuju za pochopení!:)
      Až ho najdeš, rozhodně mi ho pošli!:D
      Děkuju:)) ♥

      Vymazat

Děkuju vám, za každý milý komentář!:) ♥