čtvrtek 23. října 2014

Oblíbené místo?!

Určitě má každý své oblíbené místo. Místo kde pláčeme, smějeme se, čteme, odpočíváme a nebo prostě jen rádi sedíme a třeba se učíme. Místo kde je nám příjemně. A když jsem tak uvažovala, zjistila jsem, že žádné takové místo nemám, že vždycky zatvrdnu v posteli, obklopená haldou všeho, všude hrnečky od pití a že to tam, vlastně až tak dokonalé není. Ano nevyměnitelné místo pro spánek a fakt jako nejlepší místo, kde bych zvládla ležet celý svůj život. Ale co si budeme povídat, chce to změnu.





No a když je na posteli takový hrozný bordel a je šílená lenost uklízet a prostě si někam chcete sednou s hrnkem čaje, psát články a poslouchat písničky a na úklid prostě není čas, musíte hledat jiné místo. A já ho našla!

Jednoduše jsem otevřela okno, sedla si na velikánský parapet, zabalila se do deky, protože podvečer s sebou přinášel lehký vánek, nandala sluchátky a žasla jsem. Byla to moje užasná chvilka. Koukala jsem se do zahrady a do parkoviště kavárny. Mávala všem kteří prošli a viděli mě, poslouchala písničky a byla nanejvýš spokojená.

Sledovala jsem okolí, sledovala jsem jak pomalu zapadá slunce a jak nebe hraje barvami a pomalu přechází z modré čisté oblohy, přes nebe zapálené červení, do tmavého plánta hrající stříbrnými světélky.

Skedovala jsem jak se světa zmocňuje déšť jak se zrychluje proud kapek a jak se množství stále násobí a násobí. Jak z malinkých kapek přeházejí do velkého deště a zase zmírňují do kapiček až přestane pršet úplně a svět je zase klidný. Nebe se vyjasní, výjde duha a země je zaplněná velkými loužemi a vzduch, čistotou a chladem z deště. A mě v okně se nic nedotklo. Jako bych tu vůbec nebyla, jako by to byl film, který jsem mohla sledovat. Sledovala jsem, a měse nic nestalo. To co je vždy tak normální, bylo teď tak krásné.

Je jedno kde jste, ale jak moc si to dokážete. Mísot, kde dokážu prosedět hodiny, proože toho vidím tolik jako nikdy. Cítím toho tolik jako nikdy. Slyším toho jako nikdy. Vyber si své místo a buď svědkem toho, že když relaxuješ, dokážeš žít jako nikdy.

2 komentáře:

  1. Takový parapet bych děsně chtěla, ale nechtějí mi ho udělat :( ale i tak sedím ráda na okně, ale úplně nejvíc trávím čas na posteli. Také obklopená vším možným, jak si zmínila:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Takový parapet je super:) Postel je stejně jedno z nejúžasnějších míst!:)

      Vymazat

Děkuju vám, za každý milý komentář!:) ♥