Nedělní odpočinek 0.2

Vítám vás u druhého dílu nedělní, odpočinkové rubriky! A taky vás zdravím přímo od krásně dokonalého moře.

Hlásím se vám z Chorvatska, přímo se to jmenuje Drevník a víte co je nejvíc husté? Mají to napsané i na popelnicích:D Moc hezké!:D

FOTOBLOG 0.2

Ahojte zlatíčka:)

Jako za prvé vám chci poděkovat za dalších tisíc shlédnutí, tentokrát jsme u 3000. Ani nevíte jak moc mě to těší!.)
Tak konečně tu pro vás mám připravený dlouho slibovaný FOTOBLOG. Za tento měsíc uvidíte dva, tohle je teda ten jeden logicky Natálko, že,  a jeden bude z Chorvatska, který můžete očekávat na konci srpna. Připravte se, že tenhle FOTOBLOG bude hlavně plný jídla, ano jsem milovník a všechno co se mi líbí vyfotím a to jsem s tím focení jídla začala před týdnem. Těchto fotek je určitě hodně a to to jsou jen dva týdny a pár jích mám ještě ve foťáku, takže to není zcela všechno a zbytek můžete očekávat v příštím FOTBLOGU!:) Jak říkám, tyto fotky nejsou na nijaké téma, ale je tam hlavně jídlo a nové věci, random fotky a fotky co jsem nafotila s křídly. Dovolila jsem si sem dát fotky se sestrou, bratrem a bloggerkou Kristýnkou. No a teď už k těm fotkám, doufám, že se vám budou líbit!:)

Čekání?!

Je už v celku jedno zda čekáte, až vám přijede autobus, až přijde kamarádka nebo kamarád na sraz a má zpoždění a nebo čekáte až se konečně dodělá oběd, protože máte ukrutný hlad. Jako vždy. Ale co to vlastně to čekání způsobuje? Ano většinou jsme netrpělivý, naštvaní a nebo někdy dokonce i smutní. Tohle je, ale to čekání co si zažil každý. Zná to, řekla bych, každý kdo tohle čte, ale i lidi co tohle nečtou a asi ani nikdy nebudou. Známe to, všichni. Já, ale nechci mluvit o čekáním takovém chci mluvit o trošku jiném.

 

Tichá oslovení.

Mluvím na tebe, ale ty ě neslyšíš, volám, přímo řvu, ale ty mě nevnímáš, i když mě už dochází hlasivky. Bolí mě v krku z toho, jak na tebe křičím a ty se za mnou ani neotočíš. Neusměješ se, jen se díváš jinak, a nebo dokonce na mě a neodpovídáš a já si přijdu jako naprosto zavržený člověk. Tebou zavržený člověk. Mluvím na tebe a naivně myslím, že mi odpovíš.

Z jiného světa.

Asi jako každý člověk mám své představy a mohli jste se o tom dočíst i v jednom mém článku. Moje představy jsou vždycky dlouhé a proto, abych si je pamatovala si je píšu. Píšu si je do deníku a píšu e jako kus knihy. Jako by někam patřili, byl tu kus života, prostě úryvek knihy. Možná, aby se to líp četlo,dalo se to představit a asi mi nebylo za moje naivní představy tak trapně. Moje představy jsou, ale naivní, jen z půlky. Neumím si představit věci, aby tam nebylo aspoň známe místo, osoba a událost. Takže vlastně jedna část zas tak naivní není, jen je to přikreslené. Jen je to to, co chci, aby se stalo a na tom není nic špatného.

Hloupá sranda

Sranda, ano vždycky je fajn se zasmát, udělat si z někoho či něčeho srandu a říkat věci co druhé rozesmějí. To je přece vždycky fajn. Ano, i sarkasmus, ironie a všechno tohle. Zasmějeme se a jdeme dál. Ale co, když vás taková sranda zabolí. Nemluvím o to, když se dva lidi nebo skupina lidí nemají rádi a na úkor jiných se jím smějí. Ale o tom, když lidi co vás mají rádi, a vy máte rádi je, se vám smějí. A ne jen tak jednou, ale když si z vás dělají hloupou srandu. Když se jako přátelé smějí věcem, které vás buď bolí a nebo už to není vtipné. Opakovaný vtip přece už není vtipem.

Nedělní odpočinek 0.1.

Ahojte drahoušci!:)

Chtěla bych vám představit mojí novou rubriku. V pořadí je už třetí a co od této rubriky očekávat? Je to rubrika vycházející v neděli a ne asi každou neděli. Já jsem měla v plánu mít článek každým dnem a do téhle doby se mi i dařilo, ale nedávno mě napadlo tohle. Neděle je přece den odpočinku a je potřeba některý den, kdy by jste mohli přečíst zbylých 6 článku z uplynulého týdne. Takže buď bude v této rubrice nějaký random post, ve kterém bude náplň zbylého týden, nějaké ty plány a tak, nebo nebude nic, jenom bude blog sdílen, aby jste si mohli přečíst 6 zbylých článků. Takže, abych najeli na náplň tohoto článku a celé rubriky pojďme se do toho pustitJ