Představte si, že v noci ležíte a nemůžete ani spát ani se převalovat, myslíte totiž jen na jednu věc, která vám nejde z hlavy. Nejdřív se nad ní chviličku radujte a pak už nejde se radovat, protože se vám chce plakat. Jednou se vám líbí ta představa ve vaší hlavě a jednou jí chcete pryč, nesnášíte jí a nevidíte na ní nic dobrého. Ležíte ve tmě na zádech, na tvrdé matraci, přijdete si hrozně odstrčení a všechno se ne vás tyčí, z výšky na vás zhlíží a kroutí nad vámi hlavou. Všechno je ještě větší něž bylo. Pod postelí je tma a vy se bojíte, že na vás vykoukne příšera, která vyleze z vás. C o se ve vás schovává a vy čekáte až půjde pryč. Venku za oknem se ve větru pohupují větve, kterými nehoupá jen vítr, ale i střepiny vašeho smutku. Měli jste jednu velkou skleněnou mísu, která váš smutek držela pod pokličkou a teď se rozbila a všechno uteklo ven, zpátky do vás. Vlhnou vám oči a vy jsi připadáte zapomnění a ztracení a pro toho pro koho chcete být první jste úplně poslední. Jste ztracení ve tmě, v myšlenkách a v srdci lidí a hlavně jednoho člověka. Člověka u kterého chcete být to hlavní důležité. A při pohledu ven na ty neviditelné střípky skla houpající se ve větru a ohýbající větve, se vám úplně mlží před očima a vy nevíte jestli to jsou slzy a nebo se propadáte úplně do sebe a do svých ne pozitivních myšlenek. Jestli se propadáte do smutku nebo ze smutku pláčete.
pátek 8. srpna 2014
Střípky smutku.
Po dlouhé době tu máme zase něco co vás asi né zrovna pozitivně naladí, ale píšeme přece to co cítíme. Po dlouhé době, ke mě zase dorazil smutek, možná, že už po té dlouhodobé radosti, jsem potřebovala něco co by mě zase smetlo dolů, srazilo na kolena a utrhl křídla radosti a osvobození.
Představte si, že v noci ležíte a nemůžete ani spát ani se převalovat, myslíte totiž jen na jednu věc, která vám nejde z hlavy. Nejdřív se nad ní chviličku radujte a pak už nejde se radovat, protože se vám chce plakat. Jednou se vám líbí ta představa ve vaší hlavě a jednou jí chcete pryč, nesnášíte jí a nevidíte na ní nic dobrého. Ležíte ve tmě na zádech, na tvrdé matraci, přijdete si hrozně odstrčení a všechno se ne vás tyčí, z výšky na vás zhlíží a kroutí nad vámi hlavou. Všechno je ještě větší něž bylo. Pod postelí je tma a vy se bojíte, že na vás vykoukne příšera, která vyleze z vás. C o se ve vás schovává a vy čekáte až půjde pryč. Venku za oknem se ve větru pohupují větve, kterými nehoupá jen vítr, ale i střepiny vašeho smutku. Měli jste jednu velkou skleněnou mísu, která váš smutek držela pod pokličkou a teď se rozbila a všechno uteklo ven, zpátky do vás. Vlhnou vám oči a vy jsi připadáte zapomnění a ztracení a pro toho pro koho chcete být první jste úplně poslední. Jste ztracení ve tmě, v myšlenkách a v srdci lidí a hlavně jednoho člověka. Člověka u kterého chcete být to hlavní důležité. A při pohledu ven na ty neviditelné střípky skla houpající se ve větru a ohýbající větve, se vám úplně mlží před očima a vy nevíte jestli to jsou slzy a nebo se propadáte úplně do sebe a do svých ne pozitivních myšlenek. Jestli se propadáte do smutku nebo ze smutku pláčete.
Představte si, že v noci ležíte a nemůžete ani spát ani se převalovat, myslíte totiž jen na jednu věc, která vám nejde z hlavy. Nejdřív se nad ní chviličku radujte a pak už nejde se radovat, protože se vám chce plakat. Jednou se vám líbí ta představa ve vaší hlavě a jednou jí chcete pryč, nesnášíte jí a nevidíte na ní nic dobrého. Ležíte ve tmě na zádech, na tvrdé matraci, přijdete si hrozně odstrčení a všechno se ne vás tyčí, z výšky na vás zhlíží a kroutí nad vámi hlavou. Všechno je ještě větší něž bylo. Pod postelí je tma a vy se bojíte, že na vás vykoukne příšera, která vyleze z vás. C o se ve vás schovává a vy čekáte až půjde pryč. Venku za oknem se ve větru pohupují větve, kterými nehoupá jen vítr, ale i střepiny vašeho smutku. Měli jste jednu velkou skleněnou mísu, která váš smutek držela pod pokličkou a teď se rozbila a všechno uteklo ven, zpátky do vás. Vlhnou vám oči a vy jsi připadáte zapomnění a ztracení a pro toho pro koho chcete být první jste úplně poslední. Jste ztracení ve tmě, v myšlenkách a v srdci lidí a hlavně jednoho člověka. Člověka u kterého chcete být to hlavní důležité. A při pohledu ven na ty neviditelné střípky skla houpající se ve větru a ohýbající větve, se vám úplně mlží před očima a vy nevíte jestli to jsou slzy a nebo se propadáte úplně do sebe a do svých ne pozitivních myšlenek. Jestli se propadáte do smutku nebo ze smutku pláčete.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Páni je to tak krásně napsané:-) Úplně se dokážu vžít do tvých pocitů, je to až poeticky napsané)). Je to kvůli klukovi, že? To se spraví, moc dobře přeci víš, že tohle smutné období jednou odezní a ty pak budeš zase šťastná a je jen na tobě, jak dlouho se s tím smutkem budeš prát, takže začni myslet na ty šťastné chvíle a neztrácej čas se smutkem,)
OdpovědětVymazat________________________
http://deny-garnet.blogspot.cz
Děkuju za pochvalu i povzbuzení:) Já vím, že je to jen chvilkové období a snažím se to nehrotit:) Děkuju moc za podporu!:)
VymazatMoc krásný článek..Vím o čem mluvíš ://
OdpovědětVymazathttp://gilraen-camellie.blogspot.cz/
Děkuju, to jsem ráda:)
VymazatKrásny článok...ja prežívam možno čosi podobné. Máš niekedy také dni, že cez deň si veselá a večer na teba doľahne smútok a nad všetkým začneš premýšľať negatívne? Lebo práve toto sa mi deje.Minule som do pol piatej v noci bola hore, pozerala do stropu a mala som v hlave toľko myšlienok, bola som strašne smutná. Ale človek by nemal nad všetkým toľko premýšľať :) nechaj to plynúť a radšej sa raduj a usmievaj. Ja som si povedala, že sa nenechám ovládať mojimi hlúpymi pocitmi a myšlienkami :)
OdpovědětVymazatjustforher.blog.cz
Přesně tak, vždycky když moc přemýšlím, tak se toho začne tolik valit, že si to nestíhám uvědomovat! Děkuju moc:)
VymazatTy by jsi měla být spisovatelka :) Napsala jsi to strašně nádherně ! :) Někdy to mám taky tak :/
OdpovědětVymazatRáda bych tě pozvala na naši Giveaway :) !
http://klarissaaddell.blogspot.cz/2014/08/giveaway-za-3000-shlednuti.html
Jěžkovy děkuju, to je hrozně moc milé:O:)
VymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatKrásně napsané! :)
OdpovědětVymazatUrčitě by jsi uspěla i v psaní knížky! :)
http://blogilateskaty.blogspot.cz
Děkuju:O Toho si moc vážím, když mi tohle napíšete:O
VymazatKrásne napísaný článok, aj keď krátky (čo je škoda).. Vžil som sa doň už po pár slovách a je neskutočné ako to na mňa zapôsobilo :)
OdpovědětVymazatDěkuju toho si moc vážím, pro příště se možná pokusím o delší:)
VymazatChcem ťa ešte poprosiť, či by si sa mi nemohla ozvať - mám jeden nápad, ktorý by možno zafungoval a bol by prínosom pre oboch, ak teda máš záujem (prostredníctvom FB sa k tebe nejako neviem dostať)... Vopred vďaka :)
OdpovědětVymazatSamozřejmě ráda pomůžu, jen nevím jak se ti dostat k fb:)
Vymazatfacebook.com/eSSeYcHoreO :)
OdpovědětVymazat